Stiahnite si Acrobat Reader



   
 
INFORMÁCIE Z PRAXE
MUDr. Koprdová Edita, Mgr. Ištvánová Elena
Odborný liečebný ústav psychiatrický, Predná Hora pri Muráni
Fajčenie – Nikotinizmus a jeho liečba u závislých pacientov v OLÚP Predná Hora
MUDr. Vanda Franková
Psychiatrická léčebna Dobřany
Frontotemporální demence – kazuistiky z klinické praxe
prof. MUDr. Ivana Drtílková, CSc., MUDr. Pavel Theiner
Psychiatrická klinika FN Brno
Léčba hyperkinetických poruch v současné praxi
MUDr. Pavel Doubek, MUDr. Irena Zrzavecká
Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK Praha
Terapeutický problém: rychlé cyklování epizod u bipolární afektivní poruchy
MUDr. Dana Ignjatovičová, MUDr. Milan Ignjatovič, Mgr. Michala Knišková
Neštátne psychiatrické ambulancie, Banská Bystrica
Riziko suicídia v komunite geriatrických pacientov
AMBULANTNÁ PSYCHIATRIA
MUDr. Pavel Doubek
Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha
Jak můžeme řešit agitovanost a neklid v ambulantní psychiatrické praxi?
INFORMÁCIE A KOMENTÁRE
MUDr. Vladimír Nosáľ, doc. MUDr. Egon Kurča, PhD.
Neurologická klinika JLF UK a MFN Martin
XIX. zjazd slovenských a českých mladých neurológov a IV. martinské neuroimunologické dni
PREHĽADNÉ čLÁNKY
MUDr. Ján Praško, CSc.1,2, MUDr. Richard Záleský1, Mgr. Petra Houbová1, MUDr. Erik Herman3, doc. MUDr. Jiří Hovorka4
1Psychiatrické centrum Praha 2Centrum neurofarmakologických studií, 3. LF UK Praha 2Psychiatrická ambulance, Praha 3Neurologické oddělení Nemocnice Na Františku, Praha
Amisulprid u dystýmie a úzkostných poruch – východiska a kazuistiky
PhDr. Mabel Rodriguez1, 2, 3, MUDr. Pavel Mohr, Ph.D.1, 2, 4
1 Psychiatrické centrum Praha, 2 Centrum neuropsychiatrických studií, 3 Katedra psychologie, Filozofická fakulta, UK v Praze, 4 3. lékařská fakulta, UK v Praze
Paměť a schizofrenie
doc. MUDr. Jiří Hovorka, CSc.1,2, MUDr. Erik Herman1,3, MUDr. Tomáš Nežádal1,2
1Neurologické oddělení, epileptologické a neuropsychiatrické centrum, Nemocnice Na Františku, Praha 2Neurochirurgická klinika 1. LF UK a ÚVN, Praha 3Psychiatrická klinika 1. LF UK
Epilepsie a základy antiepileptické léčby – část 1.
MUDr. Michal Goetz, doc. MUDr. Michal Hrdlička, CSc.
Dětská psychiatrická klinika UK 2. LF a FN Motol, Praha
Panická porucha u dětí a adolescentů – část 2.
doc. MUDr. Daniela Ježová, DrSc.
Laboratórium farmakologickej neuroendokrinológie, Ústav experimentálnej endokrinológie, Slovenská akadémia vied, Bratislava
Pohlavné rozdiely v stresovej reakcii a v účinku antidepresív
PSYCHOFARMAKOLÓGIA
prof. MUDr. Jaromír Švestka, DrSc.
Psychiatrická klinika FN a LF Brno
Memantin – necholinergní alternativa léčby Alzheimerovy a vaskulární demence
SLOVO ÚVODOM
prof. RNDr. Stanislav Komenda, DrSc.
O čem se mi dříve nezdálo
Nemalá část snů mého mladšího věku bývala vyhrazena létání. Jistě to znají i mnozí jiní – ve snu se vidíte povyskočit, rozpažit horní končetiny a vznést se. Zpravidla nad nějaký objekt, který už ve stavu bdělém byl předmětem vašeho zájmu. Kroužíte nad ním vychutnávajíce obdiv, který v něm vaše odvážné počínání vyvolalo, což ukončí teprve jen málo romantická potřeba procitnout. Někdy opravdu pramálo romantická. Období mých létacích snů už před nějakou dobou pro mne skončilo. Dokonce ještě předtím než mi začalo dělat potíže i samotné chození. Snový repertoár se však zdá být snad nevyčerpatelný – sny jednoho druhu ustanou, jiný jejich druh se přihlásí. Před nějakou dobou se mi dost intenzivně zdávalo, že musím dodatečně vykonat nějaké zkoušky. Bývala mezi nimi i zkouška maturitní – a nebýval jsem v ní vždycky summa cum laude. Taky z některých svých matfyzáckých předmětů jsem býval zkoušen – a probouzel se z takových snů silně propocen ve chvíli, kdy mi examinátor podával index bez vyplněného řádku se svým podpisem. Nejnovějším hitem mého snění jsou teď příběhy, ve kterých je zpochybňována smysluplnost mé celoživotní činnosti. Té, za kterou jsem celé roky pobíral plat, měsíc za měsícem, rok za rokem. V těch příbězích jako by se mi naznačovalo, že není tak úplně jisté, zdali jsem svůj plat pobíral oprávněně. Možná to není na první pohled zřetelné, ale jsem člověk povahy svědomité, který si myslí, že si své peníze zaslouží. Sny, ve kterých je zpochybňována smysluplnost mého celoživotního počínání, hluboce otřásají mou psychikou a zviklávají mé sebevědomí. Mou víru ve mne. Můj poslední sen zašel ještě o krok dál. Odkudsi se ze tmy nevědomí vynořila otázka, ptající se po důsledcích. Jestliže jsem ve svých dnech, zejména těch pracovních, neodváděl plnohodnotnou a smysluplnou práci – co to znamená? Jako biostatistik angažovaný především v biomedicínském výzkumu vyhodnocuji data svých klinických kolegů, dříve většinou starších a dnes většinou mladších, abych na výstupu takových hodnocení vydával verdikt – statisticky signifikantní anebo nesignifikantní, nulovou hypotézu zamítnout nebo naopak přijmout, prohlásit pozorované změny a rozdíly za projev účinku zkoumaného ošetření nebo za výsledek pouhé náhody. Stejně jako starosta nebo úředník jím pověřený vyrábí ze dvou dotud svobodných lidí manželský pár, vyrábí biostatistik z hromádky beztvarých dat přírodní zákon. Přesněji řečeno, prohlašuje je za projev přírodního zákona. S rizikem omylu srovnatelným s rizikem, že ti dva sezdaní se po kratší nebo delší době vyplněné diskuzemi vedenými zvýšenými hlasy, večery bez teplých večeří, nerozestlaných postelí a případně i brachiálním násilím ze strany fyzicky silnějšího partnera rozvedou. Pro riziko rozvodu ovšem přitom žádná tajemná signifikance prohlašující, že P<0,05, známa není. Hrůznost onoho snu spočívá v tom, že na rozhodnutích biostatistika spočívají a z nich se odvozují závěry o habilitacích a doktorátech malých i velkých, o vědeckých projektech a případné grantové podpoře, o akademických hodnostech a cenách, včetně té nejvyšší, ceny dotované Alfrédem Nobelem. Člověk se ožení a zase rozvede – a život jde dál. Co si však má chudák život počít, jestliže se po čase ukáže, že biostatistik se zmýlil? Že přírodní zákon na základě dat a induktivní logiky ve skutečnosti neplatí? Že pacienti byli léčeni (a někteří možná i úspěšně vyléčeni) vlastně omylem? Že žijí svůj život nesprávně, když místo chátrání začali rozkvétat? Že docenti by neměli být docenty a objevy vlastně nebyly objevy? Tak o tom se mi teď začíná zdát. Znepokojen radil jsem se s psychologem, shodou okolností mým žákem. Podrbal se za uchem a cynicky prohlásil: „Pane profesore – a musel by to být opravdu jenom sen?“
created by © zooom.sk s.r.o.